Co všecko Dušan Spáčil?

Kdo dá na nenáhodnost jmen, pro koho je nomen omen, jméno znamení, zaplesá nad sbírkou NEZNÁLEK A DAIDALOS (Zdenka Brožová-Perisko, Hluboš 2016, 31. sv. edice Báseň na sobotu) už proto, že jméno jejího autora Dušan Spáčil prozrazuje nejvlastnější smysl jeho básnické práce.

Příruční slovník jazyka českého (VIII, 1957) vykládá sloveso z/spáčiti ‚(„poněkud zast. a lid.“) mj. jako „obrátiti v opak“, „vyvrátiti“ a také „ustoupiti od úmluvy“. Přesně to duchaplný Dušan Spáčil už od své prvotiny soustavně dělá, ustupuje od „úmluvy“ kdysi významuplné, pak vyprázdněné, pokleslé na konvenci, a odhaluje dnešní míru ať pravd degenerovaných v Pravdičky už v Krajině vláčků Piko (2006), ať v nejnovější sbírce velkého svátku 6. července: „Počátek léta… / Staromák dýchá / jak otevřená dračí tlama. // V páteři světa / usychá mícha / a lidem v hlavách hoří sláma“ – a „pijí všechno, vše, co teče, / noc končí ránem, / až zhasnou první lucerny. / A moudrý žebrák, / muž, který všecko přečet, / dumá nad Mistrem Janem / jak dopravit ho do sběrny.“

Spáčil „obrací v opak“ velké: klíč k oddílu básní Sídlištní Kámasutra s básní Manuál vášně dal Spáčil už předem, v předešlé sbírce Hvězdné války básní Lidotřesení: „U nás na Jupiteru / říkáme pozemšťanům / Člověk Jebavý / proti gustu žádný dišputát / ale viděl jste někdy, / jak se třese ta tečka, / kterou Země tvoří na našem nebi?“ Valné shromáždění spojených planet „už rozhodlo o bromovém bombardování / New Yorku i Prahy / a lidi stejně popichují a popichují“. Žádná velká vášeň a láska, z kosmické výše směšné „lidotřesení“; a zblízka ironické (?) „kouzlo malého bytu“.

Spáčil vyvrací mýty (ve sbírce Přebytečný anděl jmenovitě Rodinné mýty) včetně opovržení k malému českému člověku: báseň o tom nazval Sluneční manifest: uvnitř zeměkoule je ještě jedna („Švejk měl pravdu“), na níž žijí „sami malí lidé“, kteří „mají všude daleko / vysoko i nízko / A mají tak hluboko do kapsy, / že je v ní ozvěna / jak v propasti Macocha. / Malíčkům kdejaký kůň / šlápne na malíček, / nebo je ukazovák / zamáčkne jak vajgl. / Ale nikdo jim nikdy nevezme, / že když chtějí / dokážou / i uchem jehly / projít se vztyčenou hlavou / až do Slunečního města“.

Spáčil je a není blasfemik. Ve Hvězdných válkách to doložila Bílá sobota: „Jak jen se k tobě obracet / Když zrovna nejsi? / Na každém rohu poradce / „Nevěř té hloupé pohádce / A klidně s námi dej si!“ // Zatímco v krčmách hodují / V chrámu zas marně rokují / jak poznat správnou dobu / Smutek se vkrádá do duše… / Jen trojka věrných Marušek / Pospíchá k Tvému hrobu.“ Jakoby ne zcela spokojen s tímto pojetím svátku zmrtvýchvstání básník nyní ve sbírce Neználek a Daidalos přichází s Velikonočním čekáním: „je Bílá sobota / čekáme až se vrátí Ježíš / anebo malounko slevíš / a počkáš až na příchod Godota?“

Už v prvním oddíle první sbírky Spáčil našel básní Svatý večer svůj nejvlastnější žánr. „Zase klepe na veřeje / svatý večer / kometa se z nebe směje / Marie má křeče / pak porodí do slámy / maličkého boha / … a Josef? / dá si do tlamy / a nejspíš vezme roha.“ Takových miniapokryfů je už ve Spáčilových sbírkách na disertaci. Pátý ze šesti oddílů Neználka a Daidala provokuje názvem Apogryfy; v tom názvu bydlí, řečeno po kainarovsku (ne náhodou, Spáčil je Kainarův ctitel), málo spisovné slovo grif, dobře vystihující Spáčilovu metodu. A šestý oddíl tvoří rozvinutý apokryf.

Ve svém knižním debutu se Spáčil představil: „Jsem láskou sežehlý, bezkřídlý Ikarus.“ Nyní sbírku Neználek a Daidalos uzavírá zatím nejdelší jeho báseň, sedmidílná skladba, apokryf Daidalos 2.0. Není pochyby, že Ikaros v ní je právě onen Neználek z názvu knížečky, to on chce „zaplašit své pochyby / nad všemi kompromisy“ a nad otcem, který v záchvatu obavy o své dílo a žárlivosti na dravý talent Ikarova bratra Tala se dopustil zločinu. Jak s tím (může Daidalos) žít a tvořit?

Jak s ním (s tatíkem Daidalem) má (synek Ikaros) nejen chodit na ryby, ale i vzlétnout?

Apokryfem Daidalos 2.0 zatím vrcholí Spáčilovo umění nadhledu a vhledu, ironie, perzifláže a úsilí o porozumění maličkým a obyčejnosti ve veletoku Dějin a ve světě nadutců, supermanů, trubců a falešného posvátna.

MILAN BLAHYNKA