Vodňanské ZEYEROVY HRNKY získali Miroslav Hule, Jiří Hovorka a Alena Schelová

Ve středu 9. dubna se uskutečnil 18. ročník Zeyerových Vodňan. Duchovním otcem již léta probíhající kulturní akce je místní občan, spisovatel Jan Bauer. I letos se k jihočeským autorům přidali ti pražští – Olga Nytrová (předsedkyně Pražského klubu Obce spisovatelů), Zuzana Koubková, Jaroslava Pechová, Jaroslav Holoubek (člen Rady Obce spisovatelů), Kamil Mařík a středočech Jaroslav Čejka.

Všichni se nejprve setkali v Městské knihovně, kde byli přivítáni místostarostou Mgr. Pavlem Janštou a dostali drobné dárky. Spisovatelé věnovali místní knihovně své knížky a pak odešli besedovat do škol. Po návratu si v knihovně připili číškou vína a hovořili o problematice, která je nejvíc zajímá, tedy o knihách.  V plodné diskusi a s pocitem profesní sounáležitosti pak pokračovali i na společném obědě. Poté už na všechny čekal autobus a výlet do Plástovic, vzorové vesnice selského baroka. Počasí bylo příjemné a lidé si společně vychutnali krásu jihočeské přírody, jejích rybníků, blat a stromů. „Ty české rybníky jsou stříbro slité,“ vybavili si mnozí Sovův sugestivní básnický obraz. Během projížďky náš průvodce, Mgr. Alois Gribač, ředitel ZŠ Bavorov, zavzpomínal i na „jihočeské klasiky“, Adolfa Heyduka a Karla Klostermanna. Po návratu ze zajímavého výletu pozval ještě Jan Bauer pražskou pětici spisovatelů na svoji usedlost.

Besedy se konaly na těchto školách:

ZŠ Bavorovská:           4.třída – Jaroslava Pechová

ZŠ Alšova:                   9.třída – Jaroslav Holoubek

Gymnázium:                 Olga Nytrová, Kamil Mařík

ZŠ Bavorov:                Jaroslav Čejka

O Zeyerových Vodňanech Ing. Jan Bauer napsal: "Nápad na pořádání setkání spisovatelů Zeyerovy Vodňany byl sice můj, ale vzhledem k tomu, že jsem byl v té době ještě Pražákem, obrátil jsem se s žádostí o pomoc na jihočeského autora a svého přítele, Miroslava Huleho. Ve spolupráci s vodňanskou radnicí jsme pak připravili 1. ročník této akce, který se uskutečnil 25. dubna 1997. O přípravu dalších ročníků se pak starala především ředitelka vodňanské Městské knihovny Eva Laudová. Od roku 2007 je pak v rámci Zeyerových Vodňan předávána literární cena Zeyerův hrnek (rovněž můj nápad), která se uděluje jihočeským autorům za nejlepší tituly minulého roku. Zeyerovy hrnky letos dostali Miroslav Hule za knihu Povídky o rybách a lidech, Jiří Hovorka za titul Máš cigáro? a Alena Schelová za Návraty do Bretaně."

Kdo se letos napil ze Zeyerova hrnku?

  Těžko určit, kdy se co stává tradicí, ale u Zeyerových Vodňan už je to naprosto jasné a nesporné. Tato akce, pořádaná Městskou knihovnou a Městským muzeem a galerií ve Vodňanech v součinnosti s Jihočeským klubem Obce spisovatelů a za podpory města Vodňan, totiž vstoupila letos už do neuvěřitelného 18.ročníku. Tudíž tradice, která si zaslouží obdiv a uznání. A i když se z původního třídenního setkání smrskla na jeden den, je tento čas doslova nabitý pestrým děním a příjemnými zážitky. Sestava účastníků z řad spisovatelů se sice každým rokem poněkud mění, ale většina Jihočechů se opakovaně a ráda do Vodňan každým rokem vrací.

    Tentokrát však měli mezi přítomnými spisovateli, kteří se v rámci dopoledního programu rozešli besedovat se žáky a studenty na vodňanské školy, převahu účastníci pražští. A ti zejména pak ocenili pečlivě připravenou odpolední exkurzi s fundovaným výkladem do jihočeské historie, směrovanou na Blata, do Plástovic a ke Kubatovu pomníku. Spoustu netušených zajímavostí se však dozvěděli i jihočeští literáti, což rozhodně není k zahození.

     Jedním z bodů večerního pořadu pro veřejnost pak vedle hudby a autorského čtení přítomných spisovatelů bylo předávání Zeyerových hrnků, což je ocenění za knihy, vydané Jihočechy v uplynulém roce. Letos si toto uznání v podobě roztomilého keramického hrnečku odvezli Jiří Hovorka, Alena Schelová a Miroslav Hule.

      Zeyerovy Vodňany jsou však mimo jiné také o setkávání – o setkávání literátů, knihovníků a kulturních pracovníků, o navazování nových kontaktů, o dlouholetých i vznikajících přátelstvích. A tak je téměř zákonité, že při loučení nejčastěji zaznívala slova: Za rok zase ve Vodňanech! A k tomu se přidávám i já, protože bez Zeyerových Vodňan by pro mne ani už nebylo pořádné jaro...

Hanka Hosnedlová