Rada Obce spisovatelů

Předseda rady Obce spisovatelů ČR
Bc. TOMÁŠ MAGNUSEK
(*1984) - český filmový podnikatel a režisér. V letech 2009 - 2017 se podílel na celkem deseti celovečerních filmech. Jeho zatím posledním úspěšným celovečerním filmem je snímek Kluci z hor. Je spoluautorem a režisérem seriálu Stopy života, za který jej televize nominovala na Českého lva za rok 2015. V Ratibořicích vybudoval první herecké muzeum v Čechách. Od roku 2011 je předsedou Obce spisovatelů České republiky, je také členem Herecké asociace a zastupitelem mměstoNáchoda.
 
 
Členové rady:
 
HANKA HOSNEDLOVÁ
 
(*1947) je  novinářka, cestovatelka spisovatelka, autorka knih povídek, pohádek, cestopisů a poezie.  Žije a pracuje v Českých Budějovicích. V OSČR je od r. 2004, v Radě  OSČR od r. 2006, nyní vede přijímací komisi. Stála u zrodu Jihočeského klubu OS 
v r. 2000, od počátku jako členka  výboru, od r. 2006 do ledna 2018 byla  jeho předsedkyní. Od r. 1990  se angažuje v Syndikátu novinářů ČR, čtrnáct let v Radě Syndikátu jihočeských novinářů.
       
 
 
HANA MUDROVÁ 
Anna Šochová (*1959), vlastním jménem Hana Mudrová, je spisovatelka a sociální pracovnice. Vydala několik e-knih o problémech života (Dětičkové, Dvanáct a půl tisíce slov, Rozpadání). Pod občanským jménem píše na blogu Respektu, kde publikuje i črty 
o historii sociální práce v Čechách. Od r. 2007 má vlastní stránky Koště Anny Šochové, je autorkou fantastického žánru. Známé jsou knihy Potřebujeme se, Karmínový kámen 
a sbírka hororů Země ztracenců a prokletých.
 
 
 
PhDr. OLGA NYTROVÁ
Olga Nytrová (PhDr.) je spisovatelka, publicistka, editorka a vysokoškolská pedagožka. Od roku 2013 působí v Radě Obce spisovatelů. Vede Pražský klub spisovatelů při OS a literárně-dramatický klub Dialog na cestě, které založila. Je členkou Syndikátu novinářů ČR, Klubu autorů literatury faktu. Řadu let působila jako dramaturgyně v televizi, v rozhlase a divadlech, uplatňovala se dále jako novinářka ve svobodném povolání. Jako autorku ji řadu let zajímá problematika současné doby, hledání hodnot a smysluplný mezigenerační dialog. Vyšlo jí již třicet dva knih různých žánrů, z toho osm básnických sbírek a dvě odborněji zaměřené práce na pomezí poezie a teologie, dále knihy literatury faktu a dvě vysokoškolské učebnice z oblasti etiky. Zatím posledními publikacemi jsou kniha esejí a veršů O hledání a nalézání (2021, spolu s Bohumilem Ždichyncem) a sbírka poezie Ticho a tání (2021, spolu s Markétou Hlasivcovou).
 
 
JAROSLAVA MÁLKOVÁ - EICHACKEROVÁ
(*1947) vystudovala přírodní vědy na Filosofické fakultě v Praze, získala titul PhDr., 
je členkou Obce spisovatelů a Střediska západočeských autorů v Plzni, v jehož čele sedmnáct let stála. Učila na Universitě a střední škole přírodní vědy (chemie, fyzika, matematika a psychologie). Přes dvacet let učila na Střední umělecké škole Zámeček 
v Plzni. Je autorkou dvou rozhlasových her, osmi sbírek poezie, historické novely Nic dobrého o mrtvých.  Pracuje v Radě Obce spisovatelů ČR.
 
 
FRANTIŠKA VRBENSKÁ
 
(*1952) je česká spisovatelka, publicistka, lektorka; často přednáší v České 
a Slovenské republice a účastní se literárních akcí. Získala doktorát filozofie v oboru vědní informace. Působila jako odborný pracovník v Institutu řízení a v Národní knihovně. Kromě beletrie se věnuje také poezii a literatuře faktu. Spolupracuje na organizaci literárních soutěží OS: Ceně Vladimíra Neffa (zastřešuje KALF) a Ceně Miloslava Švandrlíka. Je členkou revizní komise při Radě Obce spisovatelů. Od roku 2015 převzala aktivity tajemníka OS.
 
 
JAROSLAVA PECHOVÁ 

Jaroslava Pechová -  česká spisovatelka, básnířka a publicistka. Věnuje se též fotografování a navrátila se k psaní písňových textů. Spolupracovala s Československým  rozhlasem,  s Československou  televizí a Union Internationale de Marionnette. Získala novinářské ceny za publicistickou činnost a ocenění za původní rozhlasovou dramatickou tvorbu.

Napsala dvanáct pohádkových knih pro děti, pro dospělé čtenáře šest humoristických povídkových knih a dvanáct sbírek poezie. Některé  sbírky doplnila svými fotografiemi.  Její nejúspěšnější knihou je  Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla,  který  vyšel  již v sedmém  vydání.  Kniha Olomouc magická a povídka Romance v koruně byla přeložena do angličtiny, povídka Neposlušný Baskervill do srbštiny,  kniha Olomoucké šprýmování  do němčiny,  Pohádky z mechového lesa, Pohádky ze stříbrné tůně  a jedna z autorčiny čtrnáctidílné řady hrníčkových kuchařek První kroky v kuchyni aneb slabikář vaření do slovenštiny.  Získala cenu v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1996, čestné uznání v soutěži Miloslava Švandrlíka o nejlépe napsanou humoristickou knihu v roce 2014,  na Knižním veletrhu v Lysé nad Labem byla třikrát oceněna za literaturu pro děti.  Řada rozhlasových pohádek Jaroslavy Pechové  je součástí  Zlatého fondu Českého rozhlasu.  Olomoucké šprýmování a Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla natočil do pořadu Počteníčko Český rozhlas Olomouc.  V nahrávacím studiu Chevaliere,  s.r.o.,  byly natočeny  audioknihy  Pohádky z louky, Čáry máry Bublifuk, Pohádky z Kryštofova Údolí a Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla. Na zvukových nosičích vyšlo ve vydavatelství Rotag několik pohádkových seriálů. Mlynářská pohádka a Spravedlivé koření se dostaly do edice 100 nejkrásnějších pohádek, kterou vydal Radioservis, a.s.,  ve spolupráci  se Zemí pohádek, a.s.

Je členkou Obce spisovatelů České republiky a Syndikátu novinářů České republiky.
 
 
 
Kontrolní a revizní komise: